Je k něčemu leadership programátorovi?

Proč by se měl vlastně programátor zajímat o něco jako je leadership? Proč je takové téma zajímavé a důležité? Narazil jsem na tyto otázky během Software Summer Campu, kde jsme si obecně povídali o projektovém managementu v praxi. Nebylo to poprvé, kdy jsem se během workshopu setkal s podobným dotazem a možná trochu odmítavým postojem. Já osobně si myslím, že tato problematika je důležitá nejenom pro manažery, ale i pro vývojáře, řekl bych vlastně pro každého. Ostatně také v naší firmě se snažíme tyto principy podporovat u každého zaměstnance. Pokusím se načrtnout jeden z mnoha úhlů pohledů na věc, který může může celou věc více přiblížit.

Vypůjčím si proto jednu předpověď, kterou vyřkl guru managementu Peter F. Drucker. Ve zkratce, až o naší době budou někdy v budoucnu s odstupem psát historikové, tak nebudou zmiňovat vynálezy současné doby, jako je Internet, nebo mnohá zařízení spojená s dramatickým technologickým pokrokem, ale zásadní bude změna podmínek života lidí, kteří mají poprvé možnost volby. Co se za touto předpovědí vlastně skrývá si zkusme popsat na modelovém problému.

Zkuste si představit, že jste lovec a žijete ve věku lovců a sběračů, jediné co umíte je lovit a sbírat a to jsou vaše schopnosti a znalosti. Najedou uvidíte zemědělce, který celý rok něco ryje, zasévá, zalévá a po celkem dlouhou dobu nic z toho. Avšak až sklidí, tak dokáže vyprodukovat mnohonásobně více než lovec, nicméně k tomu, aby toto dokázal, musí mít úplně jiné schopnosti, znalosti a dovednosti než měl lovec, který ho není schopen se svými současnými znalostmi napodobit. Stejně tak si představme industriální éru, získáte nové schopnosti, dovednosti a znalosti k tomu jak postavit továrnu, optimalizovat úspory z rozsahu, dělit a delegovat práci, využít specializaci a tak vyprodukovat mnohonásobně více než zemědělec. Pravděpodobně s nástupem industriální éry přijde většina zemědělců o práci, protože nemají nové potřebné schopnosti stejně jako většina lovců při nástupu zemědělců. Ti, kteří zůstali, se museli přizpůsobit a vytvořit industrializované zemědělské podniky.

A co se děje nyní? Přecházíme do informačního věku. V industriální éře byl nejdůležitější kapitál a výrobní zařízení, lidé byli vnímáni pouze jako výrobní jednotky. V informačním věku je tomu jinak a nastupuje do popředí člověk a jeho znalosti. Jak tedy můžeme aplikovat stejné postupy, dovednosti a schopnosti z industriálního věku na znalostního pracovníka? Jak můžeme dosáhnout mnohonásobně vyšší produktivity v informačním věku? Použitím například ověřených "motivačních" postupů jako metody cukru a biče? Je nutné najít nové postupy, získat nové znalosti a v té fázi předělu se možná nacházíme.

Zřejmě dojde k postupné automatizaci výrobních postupů a pak možná většina lidí, kteří byli používání jako výrobní jednotky, přijde analogicky o práci.  Bude větší poptávka po lidech, kteří ke své práci potřebují hlavně hlavu a myslet, přinášet nové nápady, vysokou přidanou hodnotu. Tito lidé budou zřejmě pracovat  jinak než v osmihodinových směnách, budou vyžadovat jiný přístup od svých kolegů a budou nuceni hlavně řídit a vést sami sebe. A to není nic jiného než leadership (v anglosaském významu), který rozvíjí vedení sama sebe a poté i vedení ostatních.

Je možné, že se pan Drucker ve svých vizích mýlí, ale mně osobně to přijde celkem smysluplný úhel pohledu. I díky přispění IT oblasti jsme opravdu na jakémsi prahu toho, kdy se mění paradigma, jak lidé pracují. Potřebují ke své práci převážně hlavu, to znamená, že musejí vytvářet takové prostředí, které umožní efektivní práci znalostního pracovníka a maximální využití jeho schopností a potenciálu. Management 20. století byl o mnohonásobném zefektivnění průmyslové výroby a produktivity manuálně pracujících dělníků, management 21. století bude o tom jak využít a několikanásobně zefektivnit produktivitu znalostních pracovníků.

Jinými slovy si myslím, že leadership bude do budoucna nezbytný pro každého znalostního pracovníka (tedy i vývojáře), jelikož díky zvyšování efektivity bude volba a odpovědnost především na něm (vedení sama sebe). S dosahováním lepších výsledků bude také nutně spojeno i nastavení správných vnějších podmínek jako například ukazuje problematika svobody v práci.